Oddílový přebor 2018

Listopad? Ošklivé počasí? Konec sezóny? Ani náhodou! Orienťák ve Voděradských bučinách a náš první oddílový přebor. Původně byl zamýšlen jako nultý, protože jsme netušili jaký bude zájem, jak zvládneme organizaci a kdo všechno se přidá… Někteří rodiče napekli a navařili, jiní hlídali v lese, další přispěli s cenami, prostě všichni pomáhali. Takže se ukázalo, že pořádaní závodů v Louňovicích je pouze o rozdávání úkolů a jde zvládnout nejen závod, ale i draky, divadlo, noční bojovku a půlnoční grilování. To už by byl ovšem jiný příběh… 😊.

Zpátky k závodům: čtyřem kategoriím (Nováčkovský kufr, Závod nadějí, Malá mistrovská a Velká mistrovská) jsme připravili tři etapy. V sobotu dopoledne sprint s hromadným startem po satelitu (Velká mistrovská s volným pořadím kontrol). Poté následovala zkrácená trať startovaná intervalově a v neděli třetí etapa s handicapovým startem podle výsledku prvních dvou etap. Jak prohlásila Adélka Horová: „jako na biatlonu 😊“. Po oba dva dny se účastnilo 42 závodníků – 28 dětí a 14 dospělých, přičemž zejména nejmladší, kteří šli do lesa poprvé sami, zaslouží velké uznání a potlesk! Všichni byli po zásluze oceněni a obdrželi diplomy.

Na závěr nezbývá než konstatovat, že druhý ročník má nastavenu laťku dost vysoko, nejen po sportovní stránce.

Výsledky:

Nováčkovský kufr

  1. Marie Pešková
  2. Róza Musilová
  3. Hubert Šunka
  4. Martin Prchlík
  5. Thea Mičánková
  6. Bára Němcová
  7. Zuzana Kolářová
  8. Laura Topičová
  9. Kristýna Nováková

Závod nadějí

  1. Sára Šunková
  2. Jan Pešek
  3. Tereza Dušková
  4. Veronika Kolářová
  5. Eliška Lázničková
  6. Bětka Břízková
  7. Matyáš Hlídek
  8. Adéla Horová
  9. Filip Bydžovský
  10. Kristýna Prchlíková
  11. Lukáš Zábřeský

Malá mistrovská

  1. Anička Břízková
  2. Berta Šunková
  3. Sára Vaughanová
  4. Adam Láznička
  5. Martin Gešev

 

Velká mistrovská

  1. Lucie Bartůňková
  2. David Láznička
  3. Karolína Šunková
  4. Blanka Lázničková
  5. Petr Břízek – PF 😊
  6. Milan Prchlík – PF 😊
  7. Jitka Zábřeská
  8. Edita Musilová
  9. Ivan Petružela
  10. Erika Pešková
  11. Marcela Nováková
  12. Karel Máslo
  13. František Černý – pouze 1. a 2. etapa
  14. Karolína Baborská – pouze 1. a 2. etapa
  15. Martin Bithala – pouze 1. a 2. etapa

Díky všem!
Honza Šunka

Podzimní závodění

Po delší zpravodajské odmlce způsobené nikoliv naší neúčastí na závodech, ale právě velkým sportovním vytížením, je čas zrekapitulovat závody od začátku školního roku. Ještě o prázdninách jsme se zúčastnili třídenních závodů v Nejdku v Krušných horách – Westcupu. Berta zde doběhla na trati po fáborkách celkově sedmá a Sára s Hubertem a maminkou v kategorii rodičů s dětmi skončili třetí, resp. čtvrtí. Já byl ostudně ve třetí etapě disk, takže o tom radši nebudeme psát – https://oris.orientacnisporty.cz/files/4437_45d09c170dfb075cbbe983701419ea2e.txt. Z Krušných hor jsme se přesunuli na Drahanskou vrchovinu a na Moravě jsem své selhání napravil a na mistrovství republiky a skončil na výborném desátém místě (první sebepochvala 😊). Vzhledem k tomu, že součástí bylo i Majstrovstva Slovenska, tak jsme si po dlouhé době vyslechli i společnou hymnu – https://oris.orientacnisporty.cz/Vysledky?id=3982.

23.9. se už téměř kompletní oddíl zúčastnil závodu oblastního žebříčku v Krňanech, kde jsme se na mapě Voskovka u soutoku Vltavy a Sázavy přehnali přes místní kopce v počtu 20 závodníků. K výsledkům: Lucka v příchozích druhá, Adélka Horová a Kristýna Prchlíková pátá, resp. šestá. V desítce ještě Adam a Eliška Lázničkovi. I všichni ostatní se umístili na výborných místech. 13 žlutých závodníků z 63 startujících znamenal nejpočetněji zastoupený klub v kategorii. V dětských kategoriích bez doprovodu skočila Berta třináctá z 28 a Sára po fáborkách čtvrtá z 25. Zvláště u Lucky a Davida je třeba smeknout, protože den předtím se zúčastnili Běhu Voděradskými bučinami a Babického trailu. Oba si zlepšili své osobní rekordy z minuých let! V dětských závodech se na Babickém trailu umístila mezi děvčaty Anička Břízková druhá a Berta Šunková čtvrtá. V mladší kategorii skončila Sára Šunková třetí a Verunka Kolářová brala brambory. https://oris.orientacnisporty.cz/Vysledky?id=4451. Víkend plný sportu i úspěchů… 😊.

V sobotu 6.10. se menší část oddílu vydala do Mladé Boleslavi nasát atmosféru Světového poháru a zároveň zkusit městský sprint. Kristýnka a Martin Prchlíkovi na bedně. Úspěch rodiny zkazil táta, který bral v příchozích brambory. Anička v desítce a další pořadí bylo Zuzanka, Bětka, Adélka, Laura, Honzík a Verunka. V příchozích ještě bodovala šestá Lucka a šestnáctá Erika. Podle algoritmu ze začátku příspěvku se nebudu o výsledku dikvalifikovaného předsedy Davida rozepisovat…

O víkendu 20.-21.10. se oddíl rozdělil. Já odjel na do jižních Čech a většina oddílu do sousedních Velkých Popovic na předposlední závod oblastního žebříčku. O tom, zda byl závod spojený s exkurzí ke Kozlovi zdroje mlčí. Závodu se nicméně zúčastnilo 24 členů našeho oddílu. Velmi potěšující je, že trojice Verunka Kolářova, Anička Břízková a Sárka Vaughanová zapomněly strach doma a běžely již samostatně kategorii D10L. Verunka uzavírala první desítku a ostatní skončily v půlce startovního pole. Lucka také opustila „svou“ kategorii příchozích a doběhla na 18. místě mezi ženami, tři místa před Jitkou Zábřeskou. Na účastníky kategorie HDR není v tomto příspěvku dost místa, takže zmíním pouze nejlepší z oddílu, šestou Marušku Peškovou. I ostatní rozhodně neudělali ostudu. Kategorie příchozích nám také nabobtnala a k tradičním účastníkům přibyl šestý Petr Břízek a Martin Gešev – https://oris.orientacnisporty.cz/Vysledky?id=4476. Zde si neodpustím sebestřednou exibici a pochlubím se bednou na Třeboňském maratonu v osobním rekordu 2h48min a 9s, což je průměrné tempo 4min/km… https://irontime.cz/vysledky1246/?zavod=1246&trat=1815.

Posledním závodem sezóny před oddílovým přeborem (článek snad vznikne co nevidět) jsme se vydali do Brd k Berounce. Tady opět přes dvacet dětí (a dospělých) v tričkách s luňákem na prsou bojovalo o nejvyšší příčky. Berta skončila i přes kufr na první kontrolu třetí a Sára druhá po fáborkách. Ve stejné kategorii byla Verunka v desítce a Anička kousek za ní. Mezi muži David těsně za půlkou. V tréninkové kategorii se mezi téměř sto účastníky rozhodně neztratili Lucka, Milan, Erika ani Jitka. Ostatní z HDR běželi tentokrát bez čipu a do našich análů se nezapíší – https://oris.orientacnisporty.cz/Vysledky?id=4484.

Absence příspěvků tedy opravdu neznamená, že náš oddíl skomírá, ale právě naopak se úspěšně rozrůstá a sklízí úspěchy, čehož jsou výše popsané závody důkazem! A že to je hlavně díky Vám, obětavým rodičům, netřeba dodávat.

Oddílový přebor

Oddíl orientačního běhu Vás zve na Otevřený Oddílový Přebor – tříetapový závod v orientačním běhu ve Voděradských bučinách

Datum: SO 10.11. a NE 11.11.2018
Centrum: Hřiště Slavia Louňovice
Mapa: Bučina 1:10 000, E=5m
Přihlášky: do 31.10.2018

Kategorie:
Nováčkovský kufr (trať po fáborkách s falešnými kontrolami
Závod nadějí (trať po fáborkách s možností zkrácení)
Malá mistrovská
Velká mistrovská
Rozdělení do kategorií bude podle trenérů
Etapa 1 – SO 10.11. v 9:15 – 9:30 hromadný po kategoriích – sprintový závod
Etapa 2 – SO 10.11. v 10:30 – intervalový start klasického závodu
Předpoklad doběhu posledního závodníka 12:00
Etapa 3 – NE 11.11. v 10:30 – handicapový start klasického závodu podle umístění v prvních dvou etapách
Ražení: mechanické – kleštěmi do papírových průkazů v mapě
Vyhlášení: v neděli po závodě, předpoklad: 12:00
Občerstvení: sladké a slané od rodičů
Protesty: nebudou 😊
Informace: Kolář, Machek, Šunka

E-Mail pro podání přihlášek: info@moravan.sk

Dětská liga Táborska

V sobotu 13. října se vydali zástupci Moravanu do 80km vzdáleného Sezimova Ústí na závody v orientačním běhu „Dětská liga Táborska“. Pro závodníky byly připraveny 3 tratě, soutěžilo se ve celkem čtyřech kategoriích. Adam a Eliška absolvovali fáborkovou trať, každý běžel úplně sám. Trať byla dlouhá cca 2,5 km, kdo neběžel podle fáborků a trať si šikovně zkracoval, ušetřil i 1 km. David a Blanka zkusili trať nejdelší (5 Km). Při hledání 14 kontrol se řádně zapotili a zavařili i mozkové buňky 🙂
K velkému překvapení se stal Adam vítězem na fáborkové trati s časem 17:36! Eliška doběhla s časem 30:08 na 6. místě, což je výborný výsledek. A dařilo se i rodičům: Blanka doběhla na 3. místě s časem 48:53 (celkově na 6. místě) a David s časem 50:32 doběhl na 5. místě (celkově na 8.místě)!
Po ukončení závodu proběhla prohlídka Kozího Hrádku.

Již 5. ročník Rodinné soutěže Olympijských vítězů (OVOV) bude ve sportovním areálu Louňovic v pátek 28.září 2018 od 14.00

Vážení členové a přátelé Sportklubu / Moravanu Louňovice

V pátek 28.září 2018 od 14.00 pořádáme Rodinnou soutež OVOV ve vícegeneračním sportovním areálu Louňovic, který jsme vytořilii společně s MAS Říčansko. http://mas.ricansko.eu/

Stalo se u nás na vsi tradicí, že rodiče s dětmi vytvoří tým, který získává body v 10 disciplínami Odznaku všestrannosti olympijských vítězů.
Pravidla teto soutěže vypracovali Robert Změlík a Roman Šebrle, a dosažené výkony se přepočítávají na body podle věku.
Zase nám všem bude 28 let.(Bodově pouze)

Někteří si mohou své výkony porovnat s loňským rokem, pokud stále mají loňskou kartíčku.

Zde je seznam deseti disciplin:

  • běh na 60 m,
  • skok do dálky,
  • hod medicinbalem přes hlavu vzad,
  • 2 minuty shyby,
  • 2 minuty švihadla,
  • trojskok snožmo z místa,
  • 2 minuty kliky,
  • 2 minuty lehy-sedy
  •  hod míčkem,
  • 2 minuty driblingu basketbalovým míčem,

Pokud máte rádi sport, tak si vezměte sportovní oblečení, hodinky se stopkami a švihadlo. Ostatní nářadí zajišťujeme společně s obcí.

Pokud nebudete soutěžit , prosíme Vás o pomoc na stanovištích s měřením výkonů.

Zde jsi můžete prohlédnout jak proběhlo republikové finále OVOV 2018

https://www.youtube.com/watch?v=Wp46YdwOTrM

a zde rok 2017

https://www.youtube.com/watch?v=WcbH9iUZ91w

Jménem Sportklubu Vám přejeme pěkný den a těšíme se na viděnou příští pátek ve 14 hodin.

Boženka a Ivan Petruželovi

Víkendový orienťák pod Rotštejnem

Malá část oddílu čítající Sáru, Bertu, Káju, Huberta a mě odjela strávit víkend pod hrad Roštejn do obce Růžená. Zdánlivě nepochopitelná volba destinace má prozaický důvod v nostalgii. Fotbalové hřiště místního klubu a mapa Bořitka a Roštejn byly dlouholetým pravidelným místem letních a zimních soustředění oddílu KDPM Brno, kde jsem k orienťáku přišel. V krásném zvlněném, porostově velmi různorodém lese (hustníky, paseky) místy s těžší podložkou a s nesčetnými kamennými poli a bažinami, jsme se zúčastnili závodů Žebříčku B Čechy – východ pořádaného OK Jihlava a TJ Růžená. V sobotním závodě na klasické trati doběhla Berta na čtvrtém místě v kategorii D10N a Hubert se Sárou uzavírali první desítku v kategorii HDR za doprovodu Káji. Já tentokrát v kategorii veteránů na obsadil třetí místo. Následující procházka spojená s výletem na hrad motivovala naši žlutou equipu dokonce ke zlepšení a v nedělním závodě na krátké trati ve svých kategoriích Berta vyhrála, Sára doběhla druhá, Hubert s mámou sedmý a já druhý. Jako neméně hodnotný výsledek lze prohlásit, že po tomto víkendu i místní kastelán ví, kde leží Louňovice 😊.

Vyhlašujeme podzimní soutěž: Voděradské kritérium

Čas konání: 8. 9. – 16. 12. 2018 – podzimní část
Délka trasy:  základní cca 10 km, dlouhá cca 15,5 km, krátká pro začátečníky 3 km – trasy jsou pod oznámením
Vybavení nutné: Sportovní hodinky s možnosti záznamu GPS, mobilní telefon s GPS a aplikací

Oddíl orientačního běhu Moravan Louňovice vyhlašuje Voděradské kritérium na podporu běhání v Louňovicích. Cílem je, aby si všichni zájemci z řad amatérských závodníků mohli podle vybrané tratě změřit na dálku síly s dalšími běžci. Podzimní část kritéria bude probíhat do neděle 16. 12. 2018 s tím, že každý běžec může absolvovat jakoukoliv předepsanou trať s neomezeným počtem pokusů. Pro konečné pořadí se bude počítat pouze ten nejlepší.

Každý závodník si může stáhnout mapy k jednotlivým trasám na stránkách Moravanu pod článkem na webu. Start a cíl je vždy u hlavní brány hřiště Slavia Louňovice s tím, že vlastní měření a záznam GPS provádí každý běžec pomocí vlastních hodinek, či mobilního telefonu. Po odběhnutí trasy zašle záznam svého běhu (např. z aplikace Garmin Connect, Suunto Movescount, Strava, Endomondo atd.)  na mail info@moravan.sk a následně bude zařazen do průběžného pořadí, které bude vyvěšeno na stránkách Moravanu. Pořadatel zároveň pomocí přiložené mapy běhu zkontroluje, že byla dodržena trasa. Na kritérium není třeba registrace, závodníci mohou běhat v průběhu podzimu zcela dle svých možností. Trasa nebude nijak značena, doporučujeme si vzít do ruky vytištěné mapky.

Přejeme všech závodníkům co nejlepší časy a sportu zdar!

VK – základní trasa

VK – střední trasa

VK – krátká trasa

Moravan za polárním kruhem aneb BAMM 2018

V rámci přípravy na Běh Kozojedským údolím jsem se vydal probádat zatím neprobádané území v okolí trojmezí švédsko-norsko-finských hranic za polární kruh. Vzhledem k tomu, že se jedná o závod dvojic a všichni dospělí členové našeho oddílu účast odmítli, tak jsem si našel spřízněnou duši u sousedů v Kamenici. Po dlouhé hádce ohledně názvu našeho družstva jsme tentokrát zvolili neutrální název KDPM Brno. Zkratka BAMM znamená Björkliden Arctic Mountain Marathon a jedná se dvoudenní závod v orientačním běhu na mapě 1:50 000 s ekvidistancí 20metrů. Jako povinnou výbavu má každý závodník spacák, karimatku, rukavice, čepice a náhradní oblečení. Stan a vařič je pro dvojici. Prostě vše, co je potřeba pro přežití v horách na severu.

Již začátek cesty byl nestandardní. Vzhledem k nedůvěře v personál letiště a strachu ze ztráty zavazadel jsme si dali předsevzetí, že „vše na závod“ dáme do příručního zavazadla. Nové bezpečnostní kontroly na letišti naši pochopitelnou taktiku nesdílely a propanbutanová bomba se sirkami musela bez jakéhokoliv náznaku empatie do koše. Kamarád na výslech. Igelitka plná energetických gelů vzbudila také pozornost a naši důvěryhodnost rozhodně nezvýšila. Vše se vysvětlilo a my, bez bomby a zápalek, vyrazili do Osla. Naše tradiční moravská pohostinnost nám velela nepřijít s prázdnou, a tak jsme hlavnímu organizátorovi Oskaru Svardovi (trojnásobný vítěz Vasova běhu a Jizerské padesátky) objednali buchty a jiné sladkosti. To ovšem znamenalo opustit tranzitní prostor letiště a čekat na kurýra. I tuto zapeklitou situaci jsme zvládli na jedničku a mohli vyrazit do Narviku. Pro představu je třeba uvést, že místní letiště je ze dvou stran obklopeno horami a z dalších dvou jezery….. …..a Narvik je 76kilometrů daleko…. Po noci strávené poblíž se vydáváme zpět na letiště s nemalou rezervou na autobus. Jak překvapivé bylo zjištění, že autobus nejezdí podle vyvěšeného jízdního řádu, ale navazuje na přílety letadel a malé vrtulové letadlo z Lofot přiletělo prázdné a o třicet minut dřív. Čas stihnout navazující vlakový spoj do naší cílové destinace Riksgransenu se krátil a psychologická válka, kdo dřív vyřkne slovo taxík začala. I to se povedlo a tak už jen zbývalo dokoupit nespravedlivě zabavenou plynovou bombu a zápalky. I tohle jsme zvládli a vyrazili vlakem po železnici sloužící primárně pro dopravu železné rudy do hor. Po cestě už jsme v klidu pojídali Oskarovy buchty a kochali se nádhernou scenerií. 29hodin po odletu z Prahy vystupujeme v centru závodu a jdeme se ubytovat, proběhnout a odprezentovat. Hned u dveří potkáváme Oskara, předáváme zbytek buchet a stáváme se raritou mezi místní běžeckou komunitou. Nejčastější otázka není, ze kterých Louňovic na Moravě jsme, ale jak jsme se o tom závodě dozvěděli. Síla sociálních sítí je holt obrovská. Hotel se nám moc líbil a tak nás nemile překvapilo předání klíčů od hostelu bez povlečení a ručníku mimo centrum. Utěšujeme se, že tu jsme kvůli závodům a jdeme na povinnou přednášku o bezpečnosti v horách spojenou s výkladem k závodu. Vše je ve Švédštině a jediný srozumitelný slide powerpointu je fotka vrtulníku místní horské služby s telefonním číslem. Ukládáme do telefonu a jdeme se proběhnout. Samozřejmě do terénu, abychom si zvykli. Po pěti minutách brodění v bažině se za vzájemného osočování otáčíme a jdeme zpět. Nejvyšší čas na tři večerní piva, která by byla drahá i za předpokladu jejich ceny v korunách českých. Ráno budíček, snídaně z dovezených zásob a odchod na autobus, který nás odvezl na start. Jestli se mi cesta zdála dobrodružná, tak pohled do mapy a okolní kopce nás úplně omráčil. Poslední pokyny (samozřejmě ve Švédštině) a rychle na první kontrolu. Varianty jsou dvě: po sjezdovce nebo přímo pod lanovkou. Postup pět kilometrů, převýšení 900metrů, čas 67minut. Seběh dolů a předbíhají nás první holky. A dalších šest hodin opakující se scénář. Nahoru (dá se napsat i na horu): vítr, déšť, sníh, mlha, zima. Dolů méně větru, méně deště, více sluníčka. Čím více mlhy, tím horší orientace a větší kufry. Nemalé rozpaky v nás vzbudila dvojice Vikingů v trenýrkách a tričku. Po doběhu čekáme na výsledky a jsme příjemně překvapeni průběžným čtrnáctým místem ze 152 startujících dvojic. Vzhledem k občasnému bloudění nelze nepomyslet, i přes naší vrozenou skromnost, na první desítku. Nejdříve ovšem postavit stan, převlíct se do suchého, dát pytlíky na nohy (to jsme odkoukali) a uvařit večeři. Ráno vše sbalit a zase vzhůru do kopců. Tentokrát bylo počasí o poznání přívětivější a výhledy romantičtější. Šest hodin uběhlo jako nic a jsme v součtu po cca 12,5hodinách v cíli. Uběhlá vzdálenost přes 60kilometrů a převýšení téměř 4500m. Kontrola povinné výbavy včetně adekvátního množství odpadků dopadla dobře a můžeme čekat na výsledky. Naše očekávání se nenaplnila a čtrnácté místo jsme nevylepšili, nicméně ani jsme se nezhoršili – celkové výsledky zde: https://liveresultat.orientering.se/followfull.php?comp=14188&lang=sv#BAMM 50 HERR . Teď už jen závěrečná párty, poděkování pořadatelům, omluva za to, jak jsme jim v průběhu spílali a ráno cesta domů. Snad se Běh Kozojedským údolím vydaří!

Ještě je třeba podotknout, že nám moc nešlo do hlavy, jak jsme i při tak dobrém umístění mohli mít takovou ztrátu. Odpověděly opět sociální sítě: https://www.instagram.com/bergsplutonen/. Po jejich shlédnutí nezbývá než konstatovat, že v případě našeho většího úspěchu by na předpokládaném vstupu Švédska do NATO bylo něco špatně.