Vyhlašujeme podzimní soutěž: Voděradské kritérium

Čas konání: 8. 9. – 16. 12. 2018 – podzimní část
Délka trasy:  základní cca 10 km, dlouhá cca 15,5 km, krátká pro začátečníky 3 km – trasy jsou pod oznámením
Vybavení nutné: Sportovní hodinky s možnosti záznamu GPS, mobilní telefon s GPS a aplikací

Oddíl orientačního běhu Moravan Louňovice vyhlašuje Voděradské kritérium na podporu běhání v Louňovicích. Cílem je, aby si všichni zájemci z řad amatérských závodníků mohli podle vybrané tratě změřit na dálku síly s dalšími běžci. Podzimní část kritéria bude probíhat do neděle 16. 12. 2018 s tím, že každý běžec může absolvovat jakoukoliv předepsanou trať s neomezeným počtem pokusů. Pro konečné pořadí se bude počítat pouze ten nejlepší.

Každý závodník si může stáhnout mapy k jednotlivým trasám na stránkách Moravanu pod článkem na webu. Start a cíl je vždy u hlavní brány hřiště Slavia Louňovice s tím, že vlastní měření a záznam GPS provádí každý běžec pomocí vlastních hodinek, či mobilního telefonu. Po odběhnutí trasy zašle záznam svého běhu (např. z aplikace Garmin Connect, Suunto Movescount, Strava, Endomondo atd.)  na mail info@moravan.sk a následně bude zařazen do průběžného pořadí, které bude vyvěšeno na stránkách Moravanu. Pořadatel zároveň pomocí přiložené mapy běhu zkontroluje, že byla dodržena trasa. Na kritérium není třeba registrace, závodníci mohou běhat v průběhu podzimu zcela dle svých možností. Trasa nebude nijak značena, doporučujeme si vzít do ruky vytištěné mapky.

Přejeme všech závodníkům co nejlepší časy a sportu zdar!

VK – základní trasa

VK – střední trasa

VK – krátká trasa

Moravan za polárním kruhem aneb BAMM 2018

V rámci přípravy na Běh Kozojedským údolím jsem se vydal probádat zatím neprobádané území v okolí trojmezí švédsko-norsko-finských hranic za polární kruh. Vzhledem k tomu, že se jedná o závod dvojic a všichni dospělí členové našeho oddílu účast odmítli, tak jsem si našel spřízněnou duši u sousedů v Kamenici. Po dlouhé hádce ohledně názvu našeho družstva jsme tentokrát zvolili neutrální název KDPM Brno. Zkratka BAMM znamená Björkliden Arctic Mountain Marathon a jedná se dvoudenní závod v orientačním běhu na mapě 1:50 000 s ekvidistancí 20metrů. Jako povinnou výbavu má každý závodník spacák, karimatku, rukavice, čepice a náhradní oblečení. Stan a vařič je pro dvojici. Prostě vše, co je potřeba pro přežití v horách na severu.

Již začátek cesty byl nestandardní. Vzhledem k nedůvěře v personál letiště a strachu ze ztráty zavazadel jsme si dali předsevzetí, že „vše na závod“ dáme do příručního zavazadla. Nové bezpečnostní kontroly na letišti naši pochopitelnou taktiku nesdílely a propanbutanová bomba se sirkami musela bez jakéhokoliv náznaku empatie do koše. Kamarád na výslech. Igelitka plná energetických gelů vzbudila také pozornost a naši důvěryhodnost rozhodně nezvýšila. Vše se vysvětlilo a my, bez bomby a zápalek, vyrazili do Osla. Naše tradiční moravská pohostinnost nám velela nepřijít s prázdnou, a tak jsme hlavnímu organizátorovi Oskaru Svardovi (trojnásobný vítěz Vasova běhu a Jizerské padesátky) objednali buchty a jiné sladkosti. To ovšem znamenalo opustit tranzitní prostor letiště a čekat na kurýra. I tuto zapeklitou situaci jsme zvládli na jedničku a mohli vyrazit do Narviku. Pro představu je třeba uvést, že místní letiště je ze dvou stran obklopeno horami a z dalších dvou jezery….. …..a Narvik je 76kilometrů daleko…. Po noci strávené poblíž se vydáváme zpět na letiště s nemalou rezervou na autobus. Jak překvapivé bylo zjištění, že autobus nejezdí podle vyvěšeného jízdního řádu, ale navazuje na přílety letadel a malé vrtulové letadlo z Lofot přiletělo prázdné a o třicet minut dřív. Čas stihnout navazující vlakový spoj do naší cílové destinace Riksgransenu se krátil a psychologická válka, kdo dřív vyřkne slovo taxík začala. I to se povedlo a tak už jen zbývalo dokoupit nespravedlivě zabavenou plynovou bombu a zápalky. I tohle jsme zvládli a vyrazili vlakem po železnici sloužící primárně pro dopravu železné rudy do hor. Po cestě už jsme v klidu pojídali Oskarovy buchty a kochali se nádhernou scenerií. 29hodin po odletu z Prahy vystupujeme v centru závodu a jdeme se ubytovat, proběhnout a odprezentovat. Hned u dveří potkáváme Oskara, předáváme zbytek buchet a stáváme se raritou mezi místní běžeckou komunitou. Nejčastější otázka není, ze kterých Louňovic na Moravě jsme, ale jak jsme se o tom závodě dozvěděli. Síla sociálních sítí je holt obrovská. Hotel se nám moc líbil a tak nás nemile překvapilo předání klíčů od hostelu bez povlečení a ručníku mimo centrum. Utěšujeme se, že tu jsme kvůli závodům a jdeme na povinnou přednášku o bezpečnosti v horách spojenou s výkladem k závodu. Vše je ve Švédštině a jediný srozumitelný slide powerpointu je fotka vrtulníku místní horské služby s telefonním číslem. Ukládáme do telefonu a jdeme se proběhnout. Samozřejmě do terénu, abychom si zvykli. Po pěti minutách brodění v bažině se za vzájemného osočování otáčíme a jdeme zpět. Nejvyšší čas na tři večerní piva, která by byla drahá i za předpokladu jejich ceny v korunách českých. Ráno budíček, snídaně z dovezených zásob a odchod na autobus, který nás odvezl na start. Jestli se mi cesta zdála dobrodružná, tak pohled do mapy a okolní kopce nás úplně omráčil. Poslední pokyny (samozřejmě ve Švédštině) a rychle na první kontrolu. Varianty jsou dvě: po sjezdovce nebo přímo pod lanovkou. Postup pět kilometrů, převýšení 900metrů, čas 67minut. Seběh dolů a předbíhají nás první holky. A dalších šest hodin opakující se scénář. Nahoru (dá se napsat i na horu): vítr, déšť, sníh, mlha, zima. Dolů méně větru, méně deště, více sluníčka. Čím více mlhy, tím horší orientace a větší kufry. Nemalé rozpaky v nás vzbudila dvojice Vikingů v trenýrkách a tričku. Po doběhu čekáme na výsledky a jsme příjemně překvapeni průběžným čtrnáctým místem ze 152 startujících dvojic. Vzhledem k občasnému bloudění nelze nepomyslet, i přes naší vrozenou skromnost, na první desítku. Nejdříve ovšem postavit stan, převlíct se do suchého, dát pytlíky na nohy (to jsme odkoukali) a uvařit večeři. Ráno vše sbalit a zase vzhůru do kopců. Tentokrát bylo počasí o poznání přívětivější a výhledy romantičtější. Šest hodin uběhlo jako nic a jsme v součtu po cca 12,5hodinách v cíli. Uběhlá vzdálenost přes 60kilometrů a převýšení téměř 4500m. Kontrola povinné výbavy včetně adekvátního množství odpadků dopadla dobře a můžeme čekat na výsledky. Naše očekávání se nenaplnila a čtrnácté místo jsme nevylepšili, nicméně ani jsme se nezhoršili – celkové výsledky zde: https://liveresultat.orientering.se/followfull.php?comp=14188&lang=sv#BAMM 50 HERR . Teď už jen závěrečná párty, poděkování pořadatelům, omluva za to, jak jsme jim v průběhu spílali a ráno cesta domů. Snad se Běh Kozojedským údolím vydaří!

Ještě je třeba podotknout, že nám moc nešlo do hlavy, jak jsme i při tak dobrém umístění mohli mít takovou ztrátu. Odpověděly opět sociální sítě: https://www.instagram.com/bergsplutonen/. Po jejich shlédnutí nezbývá než konstatovat, že v případě našeho většího úspěchu by na předpokládaném vstupu Švédska do NATO bylo něco špatně.

Moravan v Kozojedech

S koncem prázdnin se dospělá část Moravanu vydala do sousedních Kozojed na již 28. ročník Běhu Kozojedským údolím tradičně pořádaným spoluobčanem Bohumilem Palečkem s manželkou. 10ti kilometrová trať povětšinou v lesním terénu a s brody přes říčku Šemberu vybízela spíše ke kochání než závodění. I přesto byla naše žlutá vidět na hned dvakrát na bedně! Mezi zkušenými dorostenkami zvítězila Lucka Bartůňková s převahou odpovídající její tréninkové píli (rozumějte velkou). David Kolář v jediné kategorii, kde byli více než tři závodníci skončil na výborném šestém místě. Po tréninkovém kempu ve Švédsku překvapil i Honza, který přes rychlý začátek tempo udržel a zvítězil. Nic na našich úspěších nemůže snížit ani fakt, že díky nižší účasti byli vyhlášeni téměř všichni závodníci. Většina z nás vnímala nižší účast a rodinnou atmosféru pozitivně.. Bohoušovi za jeho skvělou organizaci, jejíž důkazem je nula ztracených běžců děkujeme a těšíme se na shledanou na Běhu Voděradskými bučinami 22.9.18.

Moravan v lázních aneb první ostrý start a první bedna

V polovině prázdnin se 9 členů našeho oddílu rozhodlo navštívit rodné město našeho předsedy a probádat terény Vizovické vrchoviny na místních třídenních závodec. Za vydatné materiální a jídelní podpory maminky Madly, došlo k závodní premiéře Lucky a Káji, které v regulérní závodní kategorii mladších veteránek (nebo starší elity) – vyberte si  doběhly mezi dlouhodobě běhajícími závodnicemi na 13., resp. 16.místě! Pro změnu kategorie se rozhody po prvních dvou etapách, kdy obsadily v kategorii Příchozích 8., resp. 10. místo i mezi muži. Že tyhle kategorie nejsou jen po cestách a kvalitní vybavení nelze podceňovat, ukazují Kájiny nohy po doběhu… Co se týká kategorie nejdůležitější, tzn. našeho potěru, vyhrála Berta třetí etapu, čímž se posunula na skvělé třetí místo v kategorii HD10N. Tím získala první vážené medailové umístění pro naši žlutou. I v kategorii rodičů s dětmi byly Verunka se Sárou v popředí, a v poslední etapě i na bedně. Zuzanka a Hubert doplatili na pomalého tatínka… Mezi dospělými dokázal předseda využít znalosti a domácího prostředí a po 19. místě z první etapy se neustále zlepšoval na konečné 14. místo! Honza se propotil k pátému místu celkově. Z fotografií je vidět, že se Louňovice v konkurenci téměř 400 účastníků rozhodně neztratily! Povzdechnutí si snad zaslouží jen naše absence při doplňkovém závodě – odpolední pivní štafetě. Ta byla způsobena nedostatkem členů (stačili tři), kteří byli schopni vypít během závodu pět piv na ex. Snad příště!

Výsledky zde: https://oris.orientacnisporty.cz/files/4417_fe6c03c2fd1b3b35f5ce698277a506e5.txt

Oplanská školička orientace

Tuto sobotu proběhla v nedalekých Oplanech za letního počasí tradiční školička orientace určena hlavně pro nejmenší. Ač tradiční, tak pro nás poprvé. Ač školička, tak vzhledem k závodní premiéře některých rodičů spíše univerzita třetího věku 😊. V nejmenší kategorii se zúčastnilo 17 malých závodníků z Louňovic, což při celkovém počtu 46 startujících mluví za vše. Čtvrté a páté místo Terezky Duškové, resp. Kristýnky Prchlíkové s minimální ztrátou půl minuty na bednu zde zmínit ovšem musíme a gratulujeme! Potěšující také je, že žádný závodník neměl trestné minuty za oražení špatné kontroly. Pěkně strávené dopoledne vyvrcholilo tombolou, kde si někteří naši malí závodníci odnesli ceny a pokud jim je rodiče nevypili, tak je snad mají dodnes. Výsledky zde.

Moravan ve hvězdách

Týden se sešel s týdnem a i přes některé indispozice se opět naši malí závodníci sešli na dalších závodech jarního Pražského a Středočeského oblastního žebříčku. 25 žlutých hvězdiček osvítilo rovinatý, lehce průběžný terén v okolí naší nejstarší a nejznámější hvězdárny. Díky Davidovi L. bylo opět k dispozici zázemí. Ti všímavější zaregistrovali, že byl připraven i na sekaní trávy!  Co se týká výsledků, tak svoji 2,2 km dlouhou trať s dvanácti kontrolami zvládla nejlépe Tereza Tomanová, která skončila na super sedmém místě, kdy v podstatě celou trať běžela bez jakékoliv pomoci. Lukáš Zábřeský dokončil desátý, Terezka Dušková třináctá a Adam Láznička patnáctý a Bětka Břízková sedmnáctá. I všichni ostatní se umístili v první polovině startovního pole čítající 81 účastníků. Uznání zaslouží Anička Břízková a Berta Šunková, které běžely sice spolu, ale úplně samy. A nebýt kufru na předposlední kontrole, tak i s velmi dobrým výsledkem. Trenér Honza podle poučky, že kdo neumí učí, skončil desátý .

Všem účastníkům gratulujeme a budeme se těšit za dva týdny v Oplanech!

13. 5. 2018 – Mistrovství oblasti na klasické trati

Tuto neděli se konalo v krásném prostředí Brd mistrovství oblasti na klasické trati za účasti našich 15 dětí a adekvátního počtu rodičů. Vzhledem k přítomnosti Davida Lázničky jsme naši nepřehlédnutelnou žlutou tsunami doplnili i o stan, stolky a dron :-). Tím jsme se vybavením dostali nad úroveň většiny klubů. Některé děti samy a některé v doprovodu rodičů (zlí jazykové tvrdí, že děti již vodí rodiče a ne naopak…) vyrazily po úvodní instruktáži na trať dlouhou 2, 3, resp. 2,5 km po fáborkách.
Výsledky sice nebyly důležité, ale určitě stojí za zmínku osmé místo Bětky Břízkové. I všichni ostatní atakovali čelní pozice! Podle kladného hodnocení a vyjádření většiny přítomných, můžeme očekávat stejně hojnou účast i na dalších závodech 2. 6. v Ondřejově. V neposlední řadě nás vedle entuziasmu dětí těší i nahlas vyřčené myšlenky dospělých na jejich aktivní účast při závodech. Příjemnou atmosféru doplnila i přednáška na dotaz týkající se názvu našeho klubu,což se po cestě z cíle zeptal každý :-).

Svátek práce Moravanu

I na svátek práce se někteří členové zapojili do sportovního dění v okolí. Krásné sluneční odpoledne přilákalo na Běh Krásné vyhlídky kolem Hliněného rybníka ve Struhařově Aničku, Terezku, Zuzanku, Verunku, Sáru, Bertu a Huberta. Díky hojné účasti to na startovní čáře kategorie žákyň to vypadalo jako na otevřeném mistrovství Louňovic . Zvláště pak, když v konkurenci 42 závodnic vyhrála Anička Břízková! V kategorii předškoláků skončil ještě Hubert Šunka na třetím místě a Zuzanka Kolářová na pátém. I všichni ostatní reprezentovali skvěle a v průběhu závodu byl moderátorem do mikrofonu velmi často zmiňován žlutý dres a název našeho klubu. Bohužel povinosti související s hlídáním Májky nedovolili startovat našemu předsedovi a jeho partnerce, i když oba byli moderátorem na startu vyvoláváni .

Po závodě a vyhlášení se všichni přesunuli na lesní hřiště a absolvovali trénink, kam přišlo i přes volno 17 dětí. Tam už i s předsedou. Děkujeme!!

 

Mistrovství Moravy 2018

O tomto víkendu část členů Moravanu jela reprezentovat oddíl na mistrovství Moravy. V náročném kopcovitém terénu se umístili ve třetí desítce v kategorii HDR.

Samozřejmě nešlo přehlédnout jak okolní týmy nechápavě okukovali vlajku a přemýšleli, kde na Moravě leží Louňovice :-). Musíme konstatovat, že pořadatelům vyšlo pěkné počasí a všichni byli spokojení s organizací místního oddílu. Dokonce došlo i na shledání po 15 letech s částí soupeřů z mládežnických kategorií.

Po doběhu členové Moravanu šli na prohlídku lázeňského města a doplnit minerály z místních pramenů.

 

Závodní premiéra aneb mistrovství oblasti na krátké trati!

 
Téměř všichni členové oddílu orientačního běhu Moravan Louňovice se sešli v deset kilometrů vzdálených Konojedech na oblastním mistrovství na krátké trati.
 
V rozmanitém lese plném terénních detailů, zapeklitých hustníků a kamenných srázků si odbylli premiéru v mistrovském závodě. 19 dětí se i s rodiči statečně pralo (přes Honzovu mystifikaci ohledně značení tratě, za což se omlouvá) s třemi kilometry závodu. Z oddílu se nejlépe umístila Adélka Horová, a to na skvělém 15.místě. Ze 102 startujících.
Kompletní výsledky možno shlédnout zde: https://oris.orientacnisporty.cz/Vysledky?id=4342#91952.
 
Doufáme v podobně hojnou účast i na dalsích závodech a všem zúčastněným děkujeme za skvělou a nepřehlédnutelnou reprezentaci.